1. DEN

Máme před sebou 450 km cesty. Naším cílem je pro tentokrát rakouské Zell am See. Dokonce se nám podařilo vstát včas, takže těsně po osmé hodině nasedáme do auta a vyrážíme do lázeňského městečka Zell am See, které leží na břehu Zeller See.

Když si do Googlu zadáte trasu, vede vás to buď přes Plzeň a Mnichov nebo přes České Budějovice, Linz a Salzburg. Přes Mnichov je to sice o 100 km delší, ale časově téměř stejné. Vzhledem k tomu, že vezeme na autě kola, zvolili jsme cestu přes Linz, protože to na dálnici stejně nemůžeme pořádně rozjet J. Do Českých Budějovic to i přes několik omezení na silnicích ještě šlo, ale přes centrum to byla hrůza. Průjezd Budějovicemi trval víc jak půl hodiny. Už aby se dokončila dálnice, která má vést mimo centrum. Ve městečku Kaplice jsme se ještě zastavili na menší nákup a těsně před Rakouskem na pumpě pro dálniční známku (275 Kč/10 dní).

Jen co přejedeme hranice, napojíme se na krásnou rychlostní silnici a posléze na rakouskou dálnici. Hned za Salzburgem se na několik desítek kilometrů ocitáme v Německu. Počasí nám zatím moc nepřeje. Je 16 stupňů a oblačno. Zase ale budeme mít příležitost využít hotelový wellness a dát si zasloužený odpočinek. Tak se i stalo. Po 6 hodinách cesty jsme zaparkovali před naším penzionem Landhaus Marlies v Zell am See, který tu provozují Češi.

Takový luxus jsme opravdu nečekali. Pokoje jsou nadmíru vybavené a úžasně čisté a útulné. Z balkónu máme krásný výhled přímo na jezero.

Když jsme se ubytovali, zašli jsme se pozeptat na recepci, jaké jsou zde možnosti výletu. S takovou ochotou jsme se snad ještě nesetkali. Hned jsme si také objednali večeři na šestou hodinu. Aby nám trochu vyhládlo, vyšlápli jsme si krátký kopec k lanovce, kterou jsme se o dva dny později nechali vyvézt na Schmittenhöhe.

Na šestou hodinu jsme se ale vrátili do hotelu na už zmiňovanou večeři. Pana kuchaře bych tedy chtěla mít doma. Měli jsme vepřovou panenku s liškovou omáčkou a gnocchi se šalvějí.

Po večeři jsme vyzkoušeli wellness. Poštěstilo se nám, že jsme ho měli celý pro sebe. Máte zde jak klasickou a parní saunu, tak i infrasaunu. Musí to zde být kouzelné v zimě, když se nahřejete v sauně a francouzskými dveřmi, které vedou na zahradu, vyjdete ven a skočíte do sněhu. Po dvou hodinách ve wellnessu, kde jsme nezaháleli a dali si i několik bazénů, se odcházíme usušit na pokoj a jdeme na zaslouženou skleničku. S velkým nadšením zjišťuji, že zde mají vynikající Ryzlink a Filip tu zase má svoji jedinou a milovanou Plzeň. Po dlouhém hovoru, kdy jsme od majitele zjistili, co všechno se tu dá v okolí dělat (měli jsme sem jet spíš na měsíc J ), odcházíme na pokoj. Ještě chvíli sledujeme OH v Riu, pak Mlčení jehňátek, u kterého ale v polovině usínáme.

2. DEN

Druhý den ráno se nám ani trochu nechce z postele. Komu by se taky chtělo, když je venku 10 stupňů a prší. Už v půl deváté nás ale hlad z postele vytáhne a jdeme na snídani. Mají zde takový výběr, že vůbec nevíme, co si dřív vybrat.

Na doporučení vyrážíme zhruba v 11 hodin na Krimmelské vodopády.

Tyto vodopády jsou nejvyšší vodopády v Evropě a od Zell am See jsou vzdálené necelých 60 km. Asi po hodině dorážíme na hlavní parkoviště. Počasí nám sice nepřeje, ale my nasadíme kapuci a vydáváme se směrem k vodopádům.

Díky Sommerkarte Zell am See, kterou nám na naše jméno vystavili u nás na hotelu, máme vstupné zdarma. Takže platíme pouze 4 eura parkovné. Zhruba po 500 metrech je první odbočka k vodopádům. Zde si můžete udělat opravdu krásné fotky. A my už taky pochopili, proč nám v hotelu říkali, že je jedno, jestli při tomto výletu prší nebo ne. Voda se zde tříští o kameny tak silně, že jsme byli během chvilky úplně durch.

My jsme se ale zahřáli cestou do kopce, když jsme se šli podívat na vodopády i z jiného úhlu. Neustále se zesilující déšť nás ale odrazuje od pokračování v cestě nahoru, takže se zhruba v půli otáčíme.

U východu ještě zhltneme jednu wafli s brusinkami (tedy spíš Filip zhltne) a jedeme zpět. Cestou na hotel se ještě zastavíme v místní Bille na nákup. Tak takhle kdyby to vypadalo ve všech obchodech u nás, byla bych naprosto spokojená.

Takový výběr, čerstvost surovin a čistotu jen tak nevidíte. Nakoupili jsme jen několik dárků domů (Bergkäse a Speck) a pokračujeme směrem k Zell am See. Asi 25 km od našeho cíle ještě zastavujeme na prohlídku National Park Museum v Mittersill. Díky naší kartě vstup opět zdarma.

Zajímavé pojetí muzea vtáhne nejen děti, ale i dospělé. Pokud budete v okolí Mittersill s dětmi, určitě se zde zastavte. Po krátkém odpočinku na pokoji jdeme na večeři, kde náš čeká specialita šéfkuchaře – pečená žebra, ke kterým byly jako příloha brambory a fazole.

Byly opravdu vynikající, ale takové porce jsou pro mě zhruba na moje dvě až tři běžné večeře 🙂 . Aby nám alespoň trochu vytrávilo, po večeři jdeme do bazénu.

Dáme i několikrát saunu a vše zakončujeme infrasaunou, kde si krásně nahřejeme záda. Večer trávíme ve společnosti pana majitele, který nám vypráví o možnostech zítřejšího výletu.

3. DEN

Je neskutečné, jak to letí, ale zítra nás čeká poslední den v Zell am See a v neděli ráno vyrážíme zpět do Prahy. Díky tomu, že nám v pátek nevyšlo počasí, vydáváme se na plánovaný výlet na Schittenhöhe až v sobotu. Po vydatné snídani vyrážíme k lanovce, která je 10 minut cesty od našeho ubytování.

Díky kartě jsme lanovku měli opět zdarma. Sice ve frontě čekáme více jak 20 minut, ale lanovkou jsme na vrcholu hory, která má necelých 2000 m, během chvilky. Zde se nám otevřou krásné výhledy.

Nejen na zasněžené vrcholky okolních hor, ale i na údolí, jehož hlavní dominantou je Zeller See. Od lanovky máte možnost zvolit několik tras. Buď se můžete vydat po hřebenech a vrátit se k lanovce zpět nebo je zde několik cest dolů do Zell am See.

My se vydali cestou dolů. Nevím, zda to byl dobrý nápad, protože stehna cestou dolů opravdu bolely, ale za ty výhledy to rozhodně stálo.

Cestou jsme minuli několik nádrží, které v zimě slouží jako zásobárna vody na zasněžování svahů. Během sestupu jsme zažili úžasnou historku, díky které jsem se zasmála, jako už dlouho ne. Cestou z vrcholku hory jsou umístěné různé atrakce.

Jednou z nich jsou umělé houby v lese. Když ale těsně před námi začala jedna turistka skákat půl metru do vzduchu a ukazovat nám, že našla houby, myslela jsem si, že si jen dělá legraci. Když ale z batohu vytáhla nůž a německy na mě pokřikuje, že je na houby vybavená, málem upadám do mdlob.

Po jejím prvním pokusu uříznout sádrovou houbu musím odejít, protože propukám ve smích. Když mě ale Filip dožene a vypráví mi, jak se paní po prvním neúspěšném pokusu snažila uříznout ještě houbu druhou, tečou mi už slzy a smích nejde zastavit.

Po krátkém úseku lesní cesty se ocitáme na sjezdovce, po které se dostáváme k Mittelstation. Jelikož jsou už dvě hodiny, dáváme si zde oběd. Já vyzkoušela jejich vyhlášený trhanec s jablečným pyré (Kaiserschmaren) a Filip ochutnal rakouskou specialitu Kartoffeln Salad mit Speck und Gemuse. K tomu si dal samozřejmě Weizenbier.

A jelikož jsem od přírody líný člověk a nohy mě už bolely jako čert, sjeli jsme zbytek cesty do Zell am See lanovkou.

Chvíli jsme se prošli krásným centrem města, dali si zmrzlinu a vydali se ještě na okružní jízdu lodí kolem jezera (jak jinak než s letní kartou zdarma). Cesta trvá 45 minut.

Když je hezké počasí, poskytuje opravdu krásné výhledy.

Po výletu lodí jsme vyrazili na cestu zpět na hotel. Trvá necelých 20 minut a je do mírného kopce (za což jsme byli rádi, protože jsme celé dopoledne šli z pěkného kopce dolů). Po příchodu jsme ještě využili možnosti koupání v úplně prázdném bazénu a venkovního opalování s výhleden na alpské kopce. Večeře nás čekala oproti předchozím dnům trochu dietnější, takže jsme se na ni moc těšili. Kreativita kuchaře Romana nás opět překvapila. Ke pstruhovi nám totiž naservíroval pečenou dýni, quinou, červenou čočku a listový špenát s čočkou. Vše bylo naprosto skvěle dochucené. K rybě jsme si dali vynikající ryzlink a vše bylo zakončeno dezertem – vanilkovou zmrzlinou s flambovaným ovocem.

Po tomto gastronomickém zážitku jsme se už jen přemístili na pokoj, kde jsme si se skleničkou vína užili náš poslední večer v Landhaus Marlies.

4. DEN

V neděli nás čekala už jen snídaně a 6 hodin dlouhá cesta domů přes Salzburg, Linz a České Budějovice do Prahy, která se ale díky zácpě protáhla na hodin sedm. Sice to byla jen čtyřdenní dovolená, ale stála za to. A my už teď víme, že se do městečka Zell am See ještě vrátíme. Samozřejmě už jedině do Landhaus Marlies.

 

UBYTOVÁNÍ

Penzion Landhaus Marlies najdete v městečku Zell am See, které se nachází 10 minut cesty od stanice lanovky Schmittenhöhe. Majitelé jsou Češi, kteří vlastní tento útulný penzion již 10 let. V budově máte dostupné Wi-Fi a k dispozici je i wellness (sauna, bazén, infrasauna). Za nás toto ubytování rozhodně doporučuji, nenašli jsme zde jedinou chybu. A velmi příjemné jednání majitelů a personálu byl jen nadstandard.

www.landhaus-marlies.com

Adresa: Schmittenstraße 85, 5700 Zell am See, Rakousko

Telefon: +43 6542 72684

 

VÝLETY V OKOLÍ ZELL AM SEE

Schmittenhöhe

Na tuto téměř 2000 m vysokou horu se dostanete lanovkou z Zell am See. V informačním centru si vyzvedněte mapu, podle které si můžete vybrat různé turistické trasy. Jsou zde trasy i pro rodiny s dětmi. Z tohoto vrcholku uvidíte ty nejkrásnější výhledy na třítisícové hory.

Soutěska Liechtensteinklamm

Světoznámá Lichtenštejnská soutěska je od Zell am See vzdálená necelých 45 km. Na konci soutěsky se můžete těšit na 50 m vysoký vodopád.

Výlet lodí po jezeru Zeller See

Tento výlet trvá cca 45 minut a lodě vyjíždí přímo z městečka Zell am See kousek od hotelu Grand. Jedná se o nádhernou vyjížďku, která vám ukáže alpská pohoří.

Krimmelské vodopády

Krimmelské vodopády (Krimmler Wasserfälle), které jsou vzdálené od Zell am See necelých 60 km, se nachází v Národním parku Vysoké Taury. Podél vodopádů vede cesta, po které se dostanete ke všem jedenácti zastávkám, kde můžete spatřit krásu těchto vodopádů.  Tyto vodopády se řadí mezi největší v Evropě (výška 385 m).

National Park Worlds Hohe Tauern (Mittersill)

V tomto naučném parku najdete například dobrodružné 3D kino. Pokud jste v okolí Mittersillu, určitě sem s dětmi zavítejte. Nejen, že je to tu bude bavit, ale něco nového se tu i naučí.