Letiště Praha Terminál 1

Cestopis: Thajsko, Kambodža – Odlet a den první – Bangkok

Po třech měsících čekání jsme se dočkali (ano, jsou to již tři měsíce od nákupu letenek) a vyrážíme na očekávanou dovolenou, kterou jsme už oba dva potřebovali jako sůl. Tím, že máme odlet až večer, jdeme ještě do práce a na letiště vyrážíme až po šesté hodině. Odlétáme z Terminálu 1, ze kterého jsem už několik let neletěla.

U odbavení prožívám velký šok, moje zavazadlo váží pouze 9 kg, to se mi vážně ještě nikdy nestalo. Filip mi na to řekl, že už jsem tedy asi dospěla, tak se na něj jen pousměji, ale raději se k jeho poznámce nevyjadřuji 🙂

Po odbavení už procházíme elektronickou pasovou kontrolou, kde si mě ale odchytí. Říkám si, že hned první kontrola a je problém. Naštěstí to ale bylo jen díky mým brýlím. Když si mě na kameru skenovali, nepodařilo se jim rozpoznat obličej, protože jsem v pasu vyfocená bez brýlí. Odlet máme těsně po půl deváté a to byste nevěřili, kolik štěstí v mužských očích uvidíte, když mu připomenete, že se hraje fotbal a může si to pustit přes notebook. Do odletu jsme tedy měli o zábavu postaráno.

Sparta Praha

Letenky máme od Etihad Airlines, takže jsem se těšila na pořádný luxus. A ono nic. Zprostředkovatelem letu byla srbská společnost Air Serbia. Jejich letadlo tedy už pár letů zažilo. A u mě nastává klasická situace, když vlezu do letadla – okamžitě se mi chce spát. No popravdě tento let raději zaspat. To se mi ale nepodaří, protože mě už po dvaceti minutách budí kvůli občerstvení. No co vám budu povídat, klasika. Super suchá bageta s kečupem, okurkou a uherákem. K tomu abych nezapomněla ještě Čajno pečivo sa djumbirom (sušenka se zázvorem). Let má trvat necelé dvě hodiny a my musíme rychle přebíhat na navazující let do Abu Dhabi. Naštěstí jsme přiletěli na čas a vše stíháme akorát. Tak aspoň zde doufám v závan luxusu. A zase nic. Let z Bělehradu do Abu Dhabi opět společností Air Serbia. Zde už naštěstí dostáváme alespoň menu. Máme výběr ze tří jídel. Kdo mě zná, tak ví, že jakmile mám na výběr z několika druhů mas, beru vždy hovězí. Pak ještě chvíli studuji průvodce, abych věděla, jak se pohybují ceny do centra a kam večer ještě vyrazit.

Poslední přestup máme v Abu Dhabí, kde opět jen tak tak doběhneme do letadla. Tyhle přestupy mě fakt baví. Konečně jsme se dočkali letadla společnosti Etihad, které ale má už svoji slávu také za sebou. Snídaně byla sice výborná, ale bohužel k ní nepodávali žádný drink. A na ten jsem měla zrovna chuť 🙂 Po necelých šesti hodinách přistáváme na letišti Suvarnabhumi  v Bangkoku. Než projdeme všemi kontrolami, na páse už nás čekají naše zavazadla. Když vyjdeme ven z haly, ovane nás příjemné teplo a ve vzduchu je cítit exotická vůně. Vezmeme si za 400 THB (1 THB=0,7 CZK) public taxi, které nás doveze zhruba za hodinu do našeho hotelu. Sice nám při nástupu řidič řekl, že ví, kde hotel je, ale mně bylo jasné, že budeme bloudit. Když se asi po třetí zeptal místních, bylo mu konečně jasné, kam nás zavést. Ubytování jsme měli zamluvené přes Booking a byli jsme s ním v podstatě spokojení. Menší hotel Bed by City byl kousek od nočního trhu, což se nám u večerního příletu hodilo.

Takže ani nevybalujeme a vyrážíme do víru velkoměsta. A to doslova. Bangkok, dle našeho taxikáře, má necelých 6 mil. obyvatel. Již po 5 minutách chůze míjíme thajské restaurace, 7/11 a hlavně street food stánky. Na ty jsem natěšená nejvíc. První jídlo dáváme u stánku, kde je největší fronta „místňáků“. Měli na výběr ze tří jídel. Vsadili jsme na klasiku – Stir noodle with soy sauce. Teda můžu Vám říct, že to byla opravdu dobrota. Měli jsme tam spoustu čínské brokolice, která je fakt boží a já se tu do ní zamilovala. Takže si od teď dávám všechna jídla, ve kterých tuto zeleninu vidím.

Dost se tomu divím, ale Filip je ochotný si všechna jídla dávat se mnou na půl. A to je opravdu velký úspěch. V našich restauracích na mne vždy hodí takový pohled, že si raději objednávám jídla už sama 🙂 Výhodou tohoto systému je, že ochutnáme dvojnásobek jídel a já domu nepřijedu jako koule. Čemu ovšem nemohu odolat je stánek, kde dělají mango shake. Jejich neskutečně šťavnatá manga ve spojení s ledem a kondenzovaným mlékem jsou pro mě tím největším lákadlem. Tím ale pro mě večer končí, jsem totálně plná. U jednoho stánku s klasickým igelitovým ubrusem a plastovými stoličkami si objednáme nudle se směsí masa a mořských plodů. Teprve když se pořádně rozhlédnu kolem sebe, vidím, že jsme se ocitli v „ulici neřesti“. Děvčata tu jsou oblečená do zajímavých oblečků, které zakrývají jen to nejnutnější. Mému příteli tu každou chvíli nabízí vstupenky na ping pong show, takže rychle dojídáme. Vlastně nedojídáme, protože to jídlo se nedá jíst. Teď už se vracíme pomalu zpět na pokoj. První den v Bangkoku je pomalu za námi, několik thajských jídel jsme stihli ochutnat, ale to nejlepší nás teprve čeká. V sobotu se chystáme na Chatuchak Weekend Market, kde se dá koupit naprosto všechno, prý i ochočená veverka. Tak a my jdeme spát, aby naše tělo ten šestihodinový posun zvládlo co nejlépe.

  • 4.5

    Celkové skóre

  • Hodnocení čtenáře: 20 Votes

Sdílet

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna Vyžadovaná pole jsou označena *

two + eighteen =