Nevím, jak pro vás, ale pro mě je kuchyň asi jednou z nejdůležitějších místností v bytě, proto jsme do ní investovali opravdu hodně našeho času a nechali si ji udělat přesně podle svých představ. V tomto článku se dozvíte vše o návrhu naší kuchyně, její realizaci, ale také o tom, jaké kuchyňské spotřebiče jsme si vybrali.

Když jsme kupovali tento byt, mým požadavkem byla především kuchyň spojená s obývacím pokojem. To už ale v dnešní době je téměř ve všech novostavbách. Mám ráda pocit, že i když stojím v kuchyni a peču nebo vařím, tak jsem pořád v centru dění všech událostí. Když potom trávíte v kuchyni více času, není vám tak líto, že jste odstrčená od ostatních. Velkou výhodou naší kuchyně je, že když pracuji u kuchyňského pultu, mohu si otevřít obrovské dvojité dveře na terasu a být v kontaktu i se zahradou. A toto byl jeden z důvodů, proč jsem chtěla i kuchyňský pult.

Začnu ale od začátku. Vzhledem k tomu, že už od „mala“ pracuji v naší rodinné firmě, kde prodáváme nábytek a bytové doplňky, dokázala jsem si kuchyň do každého mého předchozího bytu navrhnout sama. S tímto návrhem mi ale pomáhala designérka Barča (na kterou vám klidně mohu poskytnout kontakt) a pomohla mi s nápadem, jak vlastně realizovat kuchyňský pult. V našem bytě byla totiž od původního architekta navržená linka do tvaru „L“ a byla by celkově dlouhá asi 9 metrů, což mi přišlo úplně zbytečné. Já jsem si ale chtěla prosadit pult, na kterém se mi vždycky hrozně dobře pracovalo a s tím mi právě i Bára pomohla.

Celý návrh kuchyně jsem si pak už zpracovala sama. Vždycky mi u toho radí mamka, která u nás v nábytku pracovala strašně dlouhou dobu a má pro interiéry cit. Z druhé strany pultu vznikla i knihovna, která pojme obrovské množství mých kuchařek a časopisů o vaření. První problém, který nastal, byla digestoř. Osobně nemám digestoře vůbec ráda. V interiéru se mi nelíbí a většinou je stejně problém s tím, že málo odsávají. Když jsem ale v rámci spolupráce se značkou Bosch vybírala parní troubu, o které se vám ještě rozepíšu, uviděla jsem v jejich showroomu varnou desku, která má digestoř již integrovanou. V tu chvíli jsem se rozhodla, že si ji necháme zabudovat do pultu, který jsme jen o něco rozšířili, abych vedle varné desky měla dostatečný prostor na práci a bylo po problému s digestoří. Poprvé jsem taky měla v kuchyni indukční desku a musím vám říci, že je to paráda. Vše funguje mnohem rychleji a vaření je díky tomu mnohem jednodušší. Odsávání funguje úplně neuvěřitelně, většinou ho mám puštěné pouze na druhý stupeň a na běžné vaření mi to stačí. Kdykoli dělám třeba něco smaženého, jen trošku zvýším rychlostní stupeň a vše jde do digestoře. Jediné, s čím musíte počítat, je atypické provedení kuchyňské skříňky, protože vám z části do ní zasahuje. To ale nakonec nebyl vůbec problém a desku jsme si namontovali sami, jen nám ji zapojil náš šikovný elektrikář.

Varné desky s digestoří od značky Bosch můžete najít na tomto odkaze –VARNÉ DESKY S ODSÁVÁNÍM.

Ještě se ale vrátím zpět ke kuchyni. Protože počítám s tím, že v tomto bytě už zůstaneme, i když člověk nikdy neví, volila jsem jednoduchost a materiály, které se jen tak neokoukají. Tím, že pracuji v nábytku, tak vím, že některé materiály jsou módní třeba pět let a poté už vás moc nebaví. Proto jsem i zvolila dřevo. Kuchyňská linka je z materiálu borovice a je nastříkaná jemně šedou barvou. K tomu jsme vybrali i jednoduché černé úchytky – tzv. knopky. Největší rozhodování bylo u pracovní desky. Měla jsem představu, že to bude dubová deska, kterou necháme „vydrásat“ a pak ji necháme napustit olejem. Dubové dřevo není úplně levné, ale nakonec jsme ho sehnali za celkem přijatelnou cenu a nechali u našeho truhláře vydrásat, namořit do odstínu palisandr a ještě napustit olejem na desky. A lepší investici jsme snad nemohli udělat. Desky vypadají nádherně. Ze zbytků jsme pak nechali udělat ještě police, které jsme umístili na kovové držáky nad dřez.

Nakonec jsme stejným způsobem nechali od truhláře vyrobit i stůl – černé kovové podnoží a dubová masivní deska. Židle ke stolu jsme měli staré TONetky, které ale už byly trošku rozvrzané, takže jsme teď v létě pořídili ve výhodné akci židle nové, samozřejmě dřevěné.

Co se týče dřezu, koupili jsme si úplně stejný keramický dřez, který jsme měli v bývalém bytě z obchodního domu Ikea. Jsem s ním velmi spokojená a cena se pohybuje kolem 3000 Kč, takže to nebyla ani žádná velká investice. Baterie a dávkovač na jar a mýdlo na ruce jsou zase od značky Franke.

Konečně se dostávám k té mé vysněné parní troubě. Hodně dlouho jsem se rozhodovala, zda si pořídit klasickou horkovzdušnou troubu, zda si vůbec pořídit mikrovlnku a pokud ne, tak zda volit kombinaci trouby a mikrovlnné trouby. Nakonec jsme si řekli, že zkusíme žít bez mikrovlnné trouby a pořídili si pouze parní troubu (konkrétně máme doma tento typ Bosch HSG636XS6). A po téměř roce používání musím říci, že bych neměnila. Páru využívám nejen při pečení, ale především na ohřívání jídla a rozmrazování. Při ohřevu byste vůbec nepoznali, že to jídlo není čerstvě uvařené, což se vám v mikrovlnné troubě nestane. Naučila jsem se hodně často využívat i pečicí sondu při přípravě masa nebo ryb. Vždycky zde máte jistotu, že je maso dobře propečené, ale zároveň není vysušené. Při pečení dost často také využívám speciální funkci Perfect Bake, která vám sama pohlídá třeba vaši bábovku, takže se nemusíte o nic starat. Navíc troubu můžete přes mobilní aplikaci ovládat pomocí vašeho mobilního telefonu. Já jsem z trouby úplně nadšená a pokud se ještě rozmýšlíte, zda zvolit klasickou, nebo parní troubu, určitě neváhejte a pořiďte si tu parní. Uvidíte, že ji využijete ve své kuchyni na maximum.

Pokud máte k mé kuchyni nějaké dotazy nebo vás zajímá něco, co jsem třeba v tomto článku zapomněla zmínit, určitě mi napište mail nebo třeba zprávu na Instagramu, budu se těšit.

S láskou Romana