3. DEN

Ráno jsme vzhůru již kolem sedmé, takže máme ještě spoustu času vyřídit maily, nasnídat se a zabalit. A v 10 už vyrážíme s kufry do autopůjčovny. Je vzdálená zhruba 1 km, takže je to s kufry celkem sranda. Ještě vyřešíme nějakou administrativu a v 10:30 odjíždíme z Palerma směrem do Erice, které je vzdálené zhruba 2 hodiny cesty. No řeknu vám, že v Palermu řídit je dost zážitek. Jakmile zastavíte, již vás ostatní řidiči zpět do silnice nepustí. Musíte se tam prostě nacpat a doufat, že to do vás nikdo nenapálí. Pro jistotu na silnici nekreslí ani jízdní pruhy, aby se dalo předjíždět zleva doprava a naopak, případně jezdit ve třech pruzích najednou. Po půl hodině se ale dostáváme už ven z města a na rychlostní silnici je celkem pohoda. Kolem dvanácté se ještě zastavíme ve městě Trapani pro vodu a nějaké sendviče a do půl hodiny jsme již v Erice. K Erice můžete vyjet lanovkou. My zvolili cestu autem po vlastní ose. Těch asi pět kilometrů do kopce, kdy jsem jela téměř celou cestu na jedničku, jsem proklínala, že jsme nejeli lanovkou. Na vrcholu jsme zaparkovali (3 eura) a šli ke vstupní bráně do Erice, které bylo slavným centrem kultu Venuše.

Legendární hora Eryx je 750 m nad mořem a na jejím vrcholu stojí pozůstatky hradu, ze kterého je nádherný výhled na okolí. Zhruba po hodině procházky se vracíme zpět na parkoviště a díky bohu se vydáváme jinou cestou (na doporučení pána z parkoviště) směr Agrigento. Navigace nám ukazuje ještě zhruba 3 hodiny cesty. Ony by to mohly být hodiny dvě, ale nevím, kdo tu na Sicílii vymyslel, že přes jakýkoli most můžete jet maximálně 50 km/hod. Asi si dokážete představit, jak jsem byla už na nervy, když jsme přejížděli asi devadesátý most ;-). Ony tu totiž cesty nevedou po zemi, ale všude jsou mosty.

V Agrigentu jsme tedy těsně před šestou hodinou. Nejdříve se nám nedaří najít ubytování a pak zase kvůli parkovacímu místu musíme objet půlku města. Nakonec se ale ubytujeme a zjišťujeme, že jsme v úplném centru města, přímo na Piazza Pirandello (ubytování Palazzo del Giganti).

Po krátkém odpočinku se vydáváme po hlavní třídě Via Atenea na večeři. Volíme zapadlou rodinnou trattorii, kde si dáváme místní víno, grilované kalamáry a tortelli se špenátem, ricottou a pistáciemi. Po návratu jsme dost unavení, takže ani nedokoukáme film a usínáme.

4. DEN

Ráno se probouzíme těsně po osmé hodině. Stejně ale než se vyhrabeme, na snídani jdeme až kolem desáté hodiny. Snídaně jsou v ceně ubytování, ale jsou domluvené v místní kavárně, která je hned naproti. Objednáváme si čaj, čerstvý pomerančový džus a plněné croissanty (i když oni tomu říkají trochu nějak jinak). Dnes si dáme odpočinkový den, jen koupání, opalování a relax. Na památky se vydáme až zítra. Dopoledne jsme se rozhodli vydat na pláž Scala dei Turchi, která je podle průvodce jedna z nejkrásnějších v okolí. A prý také nejméně navštěvovaná. No nevím, ale ty nálety Italů byly ohromné. Asi ale také proto, že je sobota.

Tak jsme tu udělali jen pár fotek a vydáváme se podél pobřeží objevit nějakou klidnější pláž. Zastavili jsme na Lido Rossello. Musím tedy říci, že pláže zatím nic moc, ale my už v tom vedru byli zralí do vody. Nakonec tu zůstáváme až do tří. V místním baru si dáváme pozdní oběd a po třetí hodině vyrážíme zpět do Agrigenta. Večer se totiž chceme projít historickým centrem města. Po krátkém odpočinku se vydáváme ke krásné katedrále, která je v severní části města.

Bohužel tu mají už zavřeno, tak se proplétáme tajuplnými uličkami tak dlouho, až se dostaneme na hlavní tepnu města Via Atenea. V boční uličce se zastavujeme na skleničku vína. Víno je sice dražší, ale zato vynikající. K tomu si objednáváme ještě foccaciu a dostáváme na ochutnávku místní sýr a olivy. Pak už se pomalu vydáváme směrem na pokoj.

5. DEN

Na dnešní den máme naplánované Valle dei Templi, jednu z nejvíce navštěvovaných památek na Sicílii. Ráno se budíme kolem osmé hodiny a oba se shodujeme na tom, že se nám zde nějak špatně spí. I když se nám to skoro žádné ráno nepodařilo, snažíme se vylézt z postele co nejdříve a vyrážíme na snídani. Dáváme si pomerančový fresh, čerstvé cornetti a cannoli.

Nechce se mi tomu ani věřit, ale už v půl jedenácté vyrážíme na zmiňované chrámy. Cesta trvá jen deset minut a už jsme na parkovišti. Nevím proč, ale dnes je vstup do chrámů zdarma, normálně se platí 10 eur na osobu (tedy tak je to alespoň uvedené v průvodci). Vedro je opravdu spalující, takže se chystáme pouze na prohlídku východní části Údolí chrámů. Hned nad pokladnou je k vidění Tempio di Hera (Héřin chrám) z 5 století př.n.l. Po prašné cestě se vydáváme k nejzachovalejšímu a nejmajestátnějšímu chrámu Tempio della Concordia (chrám svornosti).

Jako poslední v této části je zde k vidění Tempio di Ercole (Héraklův chrám), který je nejstarší.

Jelikož teplota neustále roste, vracíme se pomalu k autu. Cestou si ještě koupíme granita di lemone (citrónová tříšť) a vyrážíme směrem na pláž.

Dnes jsme vybrali pláž Eraclea Minoa, která je vzdálená zhruba 30 km. Dáme si zde v plážové restauraci lehký oběd v podobě sendvičů a odpoledne trávíme na pláži.

Těsně po čtvrté hodině se vracíme na odpočinek na pokoj. Jenže již kolem šesté hodiny nás hlad vytáhne do města. Bohužel je ale neděle, takže většina místních restaurací je zavřená. Volíme tedy jednu z těch otevřených. Dáváme si víno, závitky z mečouna (byly to spíš mini závitečky 😀 ) a já těstoviny na sicilský způsob. Moje jídlo je velmi průměrné a o těch mini závitečcích ani nemluvím. Odcházíme zklamaní na pokoj. Zatím nás místní gastronomie nijak extra nenadchla. Večer ještě sledujeme fotbalový zápas Česko – Severní Irsko a o půlnoci uleháme. Ráno nás čeká balení a přejezd přes Syrakusy do Giardini Naxos.